Česká národní banka dnes odsouhlasila snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů, čímž dosáhla úrovně 3,5 %. Rozhodnutí bylo přijato většinou hlasů, když šest ze sedmi členů bankovní rady podpořilo tento krok, zatímco jeden hlas preferoval stabilitu sazeb. Tento krok je v souladu s očekáváními analytické veřejnosti i tržních předpokladů a představuje pokračování období uvolňování měnové politiky po pauze v březnu.
Hlavním důvodem pro snížení úrokových sazeb byl především pozitivní vývoj inflace, jež v dubnu mírně poklesla na 1,8 % meziročně, zatímco centrální banka ve své nové prognóze předpokládala úroveň 2,0 %. Kromě toho rozhodující faktorem byl i zřejmě vzestup rizik spojených s vývojem ekonomiky v důsledku zavedení amerických cel. Měnová rada dále zdůrazňuje, že přetrvávají významná proinflační rizika, především z oblasti cen služeb, nemovitostí, mezd či fiskální politiky.
Podle dnešní komunikace centrální banky naznačuje nová prognóza, že sazba může postupně klesnout na úroveň 3 % již ve druhém čtvrtletí letoška. Nicméně, vzhledem k jestřábí rétorice a opatrnosti bankovní rady předpokládáme, že tempo snižování bude spíše pozvolné, konkrétně o 25 bazických bodů na zasedáních v srpnu a listopadu. Celkovým cílem je tak dosáhnout terminální sazby na úrovni 3 % v průběhu roku.
Oficiální stanovisko centrální banky naznačuje, že navzdory dnešnímu kroku zůstává měnová politika stále mírně restriktivní. Guvernér Michl zdůraznil, že jedním z hlavních důvodů zvýhodnění tohoto kroku je nízká aktuální úroveň inflace, která má podle jeho názoru dále klesat. Dále zmínil, že členové rady se neshodli na tom, zda toto snížení sazeb představuje poslední krok v aktuálním cyklu, ale shodli se na omezenosti prostoru pro další pokles.
Nová prognóza odhaluje, že ekonomický růst bude i nadále odpovídat předchozím odhadům, když odhad letošního růstu HDP zůstal na 2,0 %. Pro příští rok byla mírně snížena odhadovaná dynamika, z 2,4 % na 2,1 %. Prognóza předpokládá, že růst GDP bude pokračovat i ve zbytku roku, přičemž v druhém čtvrtletí odhaduje nárůst o 0,4 %.
Co se týče inflace, očekává se mírný nárůst odhadovaných hodnot – na 2,5 % v roce 2025 a 2,2 % v roce 2026. Zahraniční předpoklady byly revidovány směrem k mírně nižším cenovým tlakům ze zahraničí, což koresponduje s komentářem guvernéra Michla o snižování rizika dovezené inflace. Oproti tomu naše prognóza je pesimističtější a předpokládá zpomalování ekonomiky a nižší inflaci, přičemž odhadujeme, že sazba klesne na úroveň 3 % již ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Jelikož centrální banka nevylučuje pokračování v uvolňování měnové politiky, očekáváme další postupné snížení o 25 bazických bodů na srpnovém a listopadovém zasedání. Guvernér Michl poukázal na pokračující proinflační tlaky v domácí ekonomice a na aktuální globální nejistoty, které mohou ovlivnit další vývoj. Vzhledem k blížícímu se zhoršení ekonomické výkonnosti v důsledku nevládních opatření a geopolitické nejistoty předpokládáme, že ekonomika vstoupí do mírné recese ve druhé polovině roku, zatímco inflace by měla zejména v druhé polovině roku stabilizovat okolo 2 %.
Celkově lze konstatovat, že dnešní krok centrální banky představuje strategii postupného uvolňování měnových podmínek s cílem podpořit ekonomický růst a zároveň udržet stabilitu cenové hladiny. Další vývoj bude záviset na dostupnosti nových dat a na globálním ekonomickém prostředí, které i nadále zůstává značně nejisté.
