S topnou sezonou se rozjíždějí kotle a roste riziko otrav oxidem uhelnatým

S příchodem chladnějšího počasí se začínají ve větší míře používat plynové kotle, karmy, kamna a další spalovací zařízení. Pokud nefungují správně, nemají dostatečný přívod vzduchu nebo není zajištěn správný odvod spalin, může při nedokonalém spalování vznikat oxid uhelnatý (CO).

Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se za posledních pět let přiotrávilo oxidem uhelnatým 1 438 jejích klientů. Hospitalizaci si vyžádalo 688 případů. Jen v roce 2025 VZP evidovala 288 otrav, z nichž 141 skončilo hospitalizací.

Otravy se nevyhýbají ani domácnostem

Oxid uhelnatý může unikat například z plynových ohřívačů vody, kotlů nebo kamen. K otravám proto dochází i přímo v domácnostech. V jednom z případů v Brně se oxidu uhelnatému unikajícímu z ohřívače vody nadýchalo osm lidí. Zdravotníci ošetřili a do nemocnic převezli čtyři dospělé a čtyři děti.

V jiném případě na Blanensku se přiotrávili tři lidé. Na místo letěl vrtulník a zdravotníci pacientům poskytli kyslíkovou terapii. Následně je převezli na urgentní příjem Fakultní nemocnice Brno.

Tragické následky měl únik oxidu uhelnatého také v brněnské Líšni, kde na následky otravy zemřela mladá žena. Mladého muže a dvě děti tehdy převzali do péče záchranáři.

Oxid uhelnatý není možné běžně poznat

Otrava může přicházet nenápadně. Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez zápachu a člověk proto jeho přítomnost nemusí včas zaznamenat. Mezi první příznaky patří bolest hlavy, závratě, slabost, nevolnost nebo zvracení. Při závažnější otravě se mohou objevit poruchy vidění a řeči, zmatenost, poruchy vědomí nebo bezvědomí.

Příznaky mohou být zpočátku nespecifické a připomínat například chřipkové onemocnění nebo běžnou únavu. Postižený člověk si proto nemusí uvědomovat, že jeho stav souvisí právě s oxidem uhelnatým.

Rizikem jsou kotle, karmy, kamna i komíny

Riziko vzniku oxidu uhelnatého souvisí například s poruchou nebo špatnou údržbou plynového kotle či karmy, nedostatečným tahem komína nebo nedostatečným větráním. Problém může nastat také u kamen a dalších spalovacích zařízení.

Riziko představuje i provoz spalovacího motoru v uzavřeném prostoru, například v garáži. Oxid uhelnatý totiž nevzniká pouze při vytápění domácností, ale obecně při nedokonalém spalování paliv obsahujících uhlík.

Pomoci může pravidelná kontrola i detektor

Riziko otravy lze snížit pravidelnou kontrolou a údržbou spalovacích zařízení, komínů a kouřovodů. Důležité je také zajistit dostatečný přívod vzduchu a správné větrání místností, kde se spalovací zařízení používají.

Pomoci může také detektor oxidu uhelnatého. Ten dokáže upozornit na nebezpečnou koncentraci plynu dříve, než člověk začne pociťovat příznaky otravy.

Při podezření je nutné odejít na čerstvý vzduch

Pokud mají lidé podezření na únik oxidu uhelnatého nebo se u nich objeví odpovídající příznaky, měli by pokud možno bezpečně otevřít okna, prostor okamžitě opustit a dostat se na čerstvý vzduch. Následně je vhodné přivolat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo jednotné evropské číslo 112.

Do prostoru, kde mohl oxid uhelnatý unikat, by se lidé neměli vracet, dokud nebude ověřeno, že je bezpečný. Pravidelná údržba kotlů, karm, kamen, komínů a dalších spalovacích zařízení zůstává jedním ze základních způsobů prevence.